Papoušci jsou nejznámější a nejoblíbenější skupinou exotických ptáků chovaných pro okrasu a potěšení. Jedná se o ucelený řád, jehož domovem jsou převážně tropické
Něco málo o chovu chameleona jemenského
Tento druh chameleona žije na Arabském poloostrově a na Jemenu. Žije ve větvích akácií a nasukulentních keřích, v nadmořské výšce až 2200m.n.m.. Samci dosahují délky až 64cm, samice jen asi 45cm. Chameleon Jemenský je velice žravý, nemůže si pomoct, vinou svého krátkého střeva tráví jen velice nedokonale. Požírá prakticky vše, co se hýbe, až do velikosti čtyřtýdenní myši.
V teráriu se dá chovat i pár, za předpokladu dost velkého terária (120x100x100), jednotlivce stačí chovat v teráriu o rozměrech (120x70x50). V jednom teráriu nikdy nechováme dva samce. Jako každý chamelon, je i chameleon Jemenský spíše samotářský, ale jak se říká výjimka potvrzuje pravidlo. Začínající chovatelé si většinou vybírají právě tohoto chameleona, protože není tolik náročný na chov jako jiné druhy. Pro zkušenější chovatele je tu např. Chameleo Gracilis(chameleon štíhlý) a monoho dalších. Ještě podotýkám, že ostatní druhy se dost těžko shánějí. No, k základním informacím asi vše, takže jdeme na to podstatné.
Potrava
Chameleon Jemenský je velice žravý. Krmí se většinou cvrčky, a potom doplňkově vším co doma a na zahradě najdeme a chytíme. Doporučuji občas jídelníček trochu obměnit, já mu občas koupím odměrku moučných červů a to mu vystačí tak na týden. Také si musíte dát pozor na mladé chameleony (tak do stáří devíti, desíti měsíců), protože sami nedokáží rozpoznat kdy mají dost a snadno se přejí. Dospělí chameleoni už vědí kdy mají dost. Cvrčky je možno koupit ve zverimexu, nebo chovat doma. Chov cvrčka je snadný, ale velice nepraktický, nevím jestli se to vůbec vyplatí. Já osobně cvrčky kupuju právě od jednoho z chovatelů. Mláďata je nutné krmit denně, dospělému pak stačí dát i obden. Obecně by velikost cvrčka neměla přesáhnout 3/4 jeho hlavy, ale už se mi stalo,že se ke mě dostali i větší a taky si snima poradil. Napájení, je velice důležité. Rosit terárium (mláďatům i 3xdenně dospělým stačí 1x). Rosením však Vašeho miláčka určitě neuspokojíte natolik, že by potom už neměl žízeň, takže se musí napájet přímo, a to se dělá tak že se mu kape voda přímo do tlamy.
Ve většině případů stačí kapat kousek od něj a přijde se sám napít.
Chameleoni se také dají velice snadno naučit,aby chodili pít do misky.
Ale POZOR mladí jedinci se můžou snadno utopit,nejlepší je dát do
misky kamen po kterým v případě nehody vylezou. Důležité je také,
aby se voda,dostatečně často měnila.
Terárium
Pro chov jednotlivce postačí terárium ve velikosti 80x70x150 cm.
Vyhříváme na 28-35 stupňů>v noci teplotu snížíme na 22 stupňů. Mladým chameleonům rosíme několikrát denně, nejen kvůlizvyšování vlhkosti, ale také proto, že chameleoni pijí vodu, kterou slízávají z listů rostlin. Do terária je vhodné umístit keramickou nádobu s vodou, třebaže z ní pijí málokdy.
Do terária je vhodné umístit žárovku která je vhodná pro vytápění a ideální způsob je napojit ji natermostat, který v teráriu udržuje standardně 30 stupňů, UV zářivku (k dostání více druhů) a o vhodnosti seporadit v příslušné akvaristice. Žárovku je nutné umístit tak aby se váš chameleonek nemohl popálit(prodávají se i různé kryty). Dle financí je možné jako vhodný kryt použít i obrácený květináč.
Chameleonkovi se snažíme terárium alespoň co nejvíce přizpůsobit přirozenému prostředí proto je dobrédo terária umístit dostatek větví (např. kudrnatou vrbu, ibišek, fikus benjamin, různé voděnky např.scindapsus).
Pozadí lze vyrobit z korku, z kůry nebo z polystyrenu. (Záleží na každého fantazii a dostupných financí).
Jako podklad je vhodné použít rašelinu s pískem v poměru 2:1 nebo také kokosovou drť.
Dohlédneme na to aby bylo terárium dobře větrané a abychom tím zajistili cirkulaci vzduchu.
Terárium je nejvhodnější umístit na klidné a pokud možno vyšší místo aby měl chameleonpřehled nad celou místností.
Chov
Ještě než si koupíte chameleonka, musíte si uvědomit, že to není klasický domácí mazlíček jako pes nebo kočka. Je to zvíře samotářské a velice náladové, povaha se liší u každého jedince. V praxi platí pravidlo, že čím méně přijdete s chameleonem do styku tím lépe pro něj. Stává se poměrně často, že si chameleoni na majitele zvyknou. Když zvířeti nic nechybí tak má světle zelenou barvu s příčnými pískově žlutě pruhy. Když má strach nasadí tmavé puntíky, a když se cítí ohroženo nebo mu je opravdu zle je hnědé, až černé se žlutými puntíky. Ovšem zbarvení se také mění podle prostředí, takže když chama dáte na černý koberec a on zčerná, tak se hned nelekejte, že umírá. :) Terárium by mělo být umístěno tak, že cham bude mít možnost vylézt nad úroveň vašich očí, ale to obyčejně bývá dost obtížné. Vylézt nahoru se bude snažit tak či tak. Strach dává najevo kýváním těla a výhružným syčením. Dávejte si pozor, když se bude cítit ohrožený, tak vás může kousnout, ale nestává se to. Ale když už ano, tak vám musím říct, že chameleoni mají velice dobrý stisk. Ale nijak zvlášť to nebolí.
oblasti světa. Dnes známe kolem 330 druhů papoušků, řazených do 78 rodů.
Zjednodušeně dělíme papoušky do tří samostatných skupin, jsou to loriovití, kakaduovití (podčeledě kakaduové, korely) a papouškovití (podčeledě kakapové, nestorové, papoušci, papoušínkové).
Papoušci jsou velmi inteligentní, milí a učenliví ptáci. Dokážou se naučit lidská slova, porozumět jejich významu a logicky je používat.
Zobák papouška je neuvěřitelně silný, dokáže jim překousnout i dráty. Má velmi pohyblivé nohy, které používá jako prsty.
Na těchto stránkách si můžete přečíst popis růžných druhů papoušků, informace o ptačích výstavách a burzách, fotky a obrazy, odkazy na stránky s podobnou tematikou, a mnoho dalších zajímavostí.
Často kladené otázky - základní informace o papoušcích
Pomozte papouškům! - proč jsou papoušci ohroženi a co můžete dělat
Zákony o chovu papoušků - které druhy musíte zaregistrovat a kde
Ptačí chřipka - základní informace o této nebezpečné nemoci
Pět smyslů papouška - jak dobře papoušek vidí, slyší, cítí...
Určení pohlaví u andulek - samce nebo samici poznáte podle ozobí
Určení věku u andulek - jak poznáte, že vaše andulka je ještě mladá
Články z novin:
Kupujete papouška? Pozor na zákony
Klietka pre austrálskeho kamaráta - o andulkách
Papoušek ara jako inteligentní společník, který vás přežije
Pozor na papagáje. Vedia imitovať zvonenia mobilov
Žádný papoušek se nespokojí s miskou zrní
Co dělat, aby z andulek byli domácí mazlíčci?
Papoušek Ara zelenokřídlý
Výskyt
tropický deštný les Jižní Ameriky
říše – živočichové
kmen – strunatci
třída – ptáci
řád – papoušci
čeleď - papouškovití
Ara zelenokřídlý se dorůstá délky od 65 do 93cm. Jeho rozpětí křídel dosahuje 100 až 125cm. Hmotnost dospělého jedince se pohybuje v rozmezí 1100 až 1400 gramů. Jeho peří má převážně červenou barvu, záda a zadeček jsou však modré. Holou částí na tváři prorůstá několik červených pírek. Ara zelenokřídlý získal název podle zeleného zbarvení na horní části křídel, zbytek křídel je, stejně jako záda, modré barvy. Ocasní pera mají červené barvy s modrými okraji. Samci mohou mít na zadní straně hlavy zeleně olemovaná pírka. Zobák má ara zelenokřídlý tmavé rohovinové barvy a vyniká černými okraji. Dolní část zobáku a nohy jsou šedéArové potřebují velice mnoho prostoru. V příliš malé kleci nebo voliéře si rychle poškodí ocas a křídla. Klec musí být tak široká, aby pták mohl bez problémů roztáhnout křídla, a tak vysoká, aby se ocasem nedotýkal dna. Vzhledem k výšce těchto ptáků nemůže být pokojová klec vlastně nikdy dostačující. Arové musí mít denně šanci si protáhnout nohy a křídla mimo klec.
Lidé je často mají v bytě na stojanu nebo na holém kmeni. Většina arů nepociťuje nutnost opouštět své stálé místo. Na (zastřešenou) venkovní voliéru se hodí velice pevné galvanizované pletivo s pěticentimetrovými oky. Pozor na dřevěné části - tudy se ptáci mohou snadno proklovat. Arové jsou opravdoví šplhavci. Jeden i více suchých stromků s postranními větvemi nesmí ve voliéře chybět. Osázení zelení nemá smysl, protože ptáci všechny rostliny okamžitě zničí.
Jako základ dáváme arům speciální krmivo pro ary, které se dá koupit v obchodech. Pokud je to nutné, přidáváme do krmiva směs minerálů a vitaminů. Tito ptáci mají také rádi ovoce, bobule a plody. Nikdy jim nedáváme avokádo, protože tento druh ovoce je pro papoušky jedovatý. Papoušky také neustále zásobujeme různými směsmi na trávení, kde je obsažen písek na trávení, grit a dřevené uhlí. Abychom ukojili jejich potřebu klovat, dáváme jim čerstvé vrbové větvičky nebo čerstvé nestříkané větve ovocných stromů.
Rozmnožování arů není jednoduché. Mnoho záleží na tom, zda si pár spolu rozumí, zda dostává správnou výživu a v jakém žije prostředí. Může trvat 4 roky ale i déle, než je mladý papoušek pohlavně zralý. K hnízdění potřebují ptáci nejlépe prostornou, zastřešenou venkovní voliéru. Rádi hnízdí ve velkém dutém kmeni nebo dřevěném soudku.
Samička klade průměrně 2 až 4 vajíčka, která asi 24 až 28 dní zahřívá. Mláďata vylétají z hnízda asi ve stáří tří až čtyř měsíců. V té době se o sebe ještě nemohou postarat a musí je nějakou dobu vodit rodiče.
V zimních měsících snesou sice arové teplotu 5 - 6 °C, ale lépe je udržovat konstantní teplotu 10 °C..
Je velice obtížné od sebe odlišit obě pohlaví. Zkušený znalec si všimne rozdílu na zobáku - zobák samečka je delší. Také existují páry, kde sameček je zřetelně větší. Opravdu stoprocentní jistotu však zaručí pouze endoskopické vyšetření, které musí provést zkušený veterinář.
Arové umějí výborně létat, ale dávají přednost šplhání. Pohybují se ve všech patrech voliéry. Umějí řádně křičet, s čímž musíme počítat, máme-li kolem sebe sousedy. Ara se také může naučit napodobovat lidský hlas, ale pokud jsou ptáci v páru nebo ve skupince, imitovat se většinou nenaučí. Většina arů má ráda „sprchování", za teplých dnů se rádi nechají postříkat rozprašovačem na pokojové rostliny.Pokud chceme chovat aru jako domácího miláčka, je lepší si pořídit jedince, který už je částečně ochočený. Tito arové se silně upnou na své ošetřovatele a také se naučí napodobit lidský hlas. Podmínkou však je, aby přišli do rodiny už jako mladí a aby měli dobrou péči.
Když si papouška nikdo nevšímá, začnou se u něj projevovat poruchy v chování. Pokud jsme si aru vybrali jako společníka do domácnosti, je to volba na celý život. Chceme-li dosáhnout dobrých výsledků v odchovu, je lepší mít pohromadě pár nebo skupinku, aby se budoucí partneři mohli najít sami. Ary nikdy nedržíme pohromadě s malými papoušky, ale pouze s jedinci stejného druhu nebo s příbuznými ary. Při námluvách se samec před samicí předvádí v celé nádheře svých barev. Arové jsou vzorem věrnosti-jednou vytvořený pár spolu zůstává po celý život.Oba partneři společně také létají za potravou.
Právě tak proslulí jsou svou schopností naučit se opakovat slova i jednoduché melodie.
Arové se mohou dožít velmi vysokého věku.
Říše: živočichové
Kmen: strunatci
Třída: ptáci
Podtřída: letci
Řád: papoušci
Papoušci jsou vývojově starým řádem hlučných a pestrých ptáků, jehož domovem jsou převážně tropické oblasti světa-Střední a Jižní Amerika, Austrálie a Tichomoří- Do Evropy se dostali kolem roku 350 p.n.l. a dovezl je sem Alexandr Makedonský (Veliký). Od té doby je lidé chovají po celé Evropě. V dnešní době jich na světě žije kolem 350 druhů, ale i přes přísnou ochranu se odhaduje, že se ročně odchytí pro komerční účely více než 10 miliónů papoušků. Papoušci mají tři čeledě, a to: Papouškovití, Kakaduovití a Loriovití.
Peří
Od ostatního ptactva liší svou pestrobarevností, kterou přitahují pozornost partnera, ale i nás, lidí. Některé druhy mají ochranné zbarvení, které jim umožňuje uniknout predátorům. Tuto pestrobarevnost tvoří dokonale uspořádané peří, které papoušci každý rok mění, tzv. pelichají. Tento proces trvá několik týdnů, přičemž jsou stará, poškozená pera nahrazena pery novými. Každý papoušek stráví hodně času tím, že si pročesává peří. Ačkoli se to nezdá, ale je to velice důležitá činnost. V peří může mít různé bakterie, blešky nebo ho může mít jen pokroucené, což by vadilo nádhernému letu.
Zuby
Namísto čelistí, které jsou vyzbrojené zuby, se ptákům vyvinuly zobáky. Jsou silné a lehké, aby ptákům nebránili v pohybu, především v letu. Slouží k louskání tvrdých ořechů a semen, k rozmělňování potravy na menší kousky, které se snáze polykají, k filtrování potravy z vody, k lapání letícího hmyzu nebo vysávání nektarů z květů. Uplatní se taky při souboji, nebo při důkladné úpravě peří. Horní čelist není pevně srostlá s lebkou, může se pohybovat nahoru a dolů, spodní čelist se pohybuje i do stran. Jazyk papoušků je velmi pohyblivý, masivní, svalnatý a s chuťovými buňkami, někdy má špičce dokonce jamku, která slouží jako lžička např. k vybíraní semen z lahvovitých plodů, nebo jakýsi kartáček ke sbírání nektaru z květů. Zobák je spolu s jazykem všestranně důmyslným nástrojem, uzpůsobeným k louskání semen a pojídání plodů a k přidržování na větvích.
Noha
Noha papoušků je samostatným nástrojem. Běhák je krátký, značně otáčivý, dva prsty směřují do předu a dva dozadu (zygodaktylní noha), noha je tak dokonale stavěna ke šplhání po větvích i k uchopení potravy a jejímu podání do zobáku, což je opět v ptačí říši ojedinělé.
Jsou to dlouhověcí ptáci, větší papoušci se mohou dožít velmi vysokého věku. Andulka žije 12 - 15 let, korela 20 let, amazoňan portorický 82 let, kakadu žlutočečelatý až 119 let. Délka života je samozřejmě závislá na úrovni chovatelské péče.
Potrava
Potrava je ve směs rostlinného původu, i když sbírají také hmyz, zvláště v období krmení mláďat.
Rozmnožování
Páry jsou velmi často celoživotní, partneři k sobě vysloveně lnou a s projevy náklonnosti lze u nich pozorovat po celý rok. Ptáci si vzájemně probírají peří, dotýkají se zobáky a krmí se. Mimo dobu hnízdění žijí sociálně a sdružují se do obrovských hejn.
Téměř všichni hnízdí v dutinách stromů a snášejí 2-4 (malé druhy až 8) bílých vajec. Krmivá mláďata se líhnou holá a slepá, rodiče je krmí kaší z volete až do vylétnutí z hnízda a i několik týdnů po tom, co mláďata hnízdo opustí.
Inteligence
Papoušci jsou nejinteligentnější ptáci, mají ze všech ptáků nejvíce vyvinutý koncový mozek. Mají schopnost věrně napodobovat nejrůznější zvuky včetně lidských slov, nemluví však s citovým zabarvením. Někteří papoušci dokážou zapískat i celé písně, jiní napodobují hlas zvířat, pláčou, smějí se, kašlou apod. Zvláště nadaní papoušci znají až 200 slov. Papoušek přitom samozřejmě nerozlišuje, co se má učit a co pro něho není vhodné, proto nesmí slyšet ta slova, která nechceme, aby opakoval.
Druhy papoušků
Kakadu žlutočečelatý : kakaduové jsou jediní papoušci ozdobení péřovou vztyčenou chocholkou. Vztyčováním a sklápěním chocholky vyjadřují svou náladu. Kakadu žlutočečelatý má chocholku zářivě žlutou a ostatní peří bílé. U jiných rodů je taková barva nezvyklá. Žije v mnoha různých prostředích od pralesů po zemědělskou krajinu. Spí v korunách blahovičníků. Déla jeho těla je do 50 cm.
Kakadu arový (kakadu palmový) : černé opeření. Velký 60 cm
Kakadu růžový : nejrozšířenější kakadu. V austrálii je jako běžný pták. Velký 32 cm.
Nestor kea : velký a robustní horský pták je mezi papoušky pozoruhodný svou nevyčerpatelnou zvědavostí. Využívá všechny příležitosti a prozkoumává vše co by mohlo být k snědku. Připomíná dravce. Většinou olivově zelený a naspodu křídel mají oranžovou barvu.
Papoušek vlaštovčí : rychlý letec má špičatá křídla
Papoušek vějířový : temně rudá pera na zadní části krku. Při vzrušení nebo poplašení je vztyčuje, že vytvoří zvláštní límec nebo vějíř.
Andulka : nejpočetnější a nejznámější papoušek, protože je často chovaná v domácnostech jako mazlíček. Horní strana těla je žlutočerně proužkovaná,tělo je zelená a hlava žlutá. Měří asi 18 cm
Papoušek šedý (žako) : oblíbený pták v domácnostech protože umí napodobovat lidskou řeč a provádět různé taškařiny.
Papoušík škraboškový : staví si hnízdo což je pro papoušky netipické.
Ara zelenokřídlí : přitahuje pozornost svojí barvitostí a pronikavým hlasem. Velký pták. Má zčásti červené peří, světle modrý hřbet a modrá křídla. Přední křídelní krovky mají temně zelené zbarvení. Měří 90 cm a váží 1 kg. Obvykle bývá v párech nebo v malých skupinách.pojídají písky bohaté na minerály. Živý se semeny , plody a ořechy. Dospělí jsou zabíjeni pro maso nebo pro pera a mláďata jsou vybírání z hnízd pro obchodníky do domácností.
Ara hyacintový : krásně, jasně modře zbarvený pták…
Další papoušci : papoušek různobarvý, rosla pennantova, kakapo soví, alexandr malý, ara špicův, atd…..
