CHAMELEONI
Chameleoni (Chamaeleoninae) je skupina ještěrů z čeledi chameleonovitých. Zahrnuje 4 rody, kterým všem přísluší české označení chameleon. Zásádní fámou týkající se chameleonů je, že dokáží měnit barvu podle prostředí. To ale není pravda, svou barvu totiž mění podle emocí. Dále se dívají každým okem zvlášť (monokulární vidění) a jejich vymrštitelný jazyk je stejně dlouhý jako jeho těloHistorie
Chameleoni se vyvinuli patrně koncem křídy z čeledi Agamidae. Jejich fosilie jsou známé z konce mongolské křídy a z miocénu. Tehdy žili i na území České republiky a jeden z nejstarších miocéních nálezů čelisti chameleona byl učiněn v Dolnici u Chebu (jednalo se o druh Chameleo caroliquarti).
Chameleoni žijí ve více jak 150 druzích ve 200 poddruzích (a stále jich přibývá), které se řadí do šesti rodů ve dvou podčeledích. Rod Chameleo, který je z nich, se dále dělí na dva podrody: Chameleo a Trioceros.
Chameleoni žijí v Africe mimo oblasti, kde se nacházejí extrémně suché pouště. Zřídka se mohou vyskytnout i v jižní Evropě (např. Španělsko) a na Blízkém východě. Hlavní výskyt chameleonů je však na Madagaskaru, kde žije nadpoloviční většina všech druhů chameleonů, dále pak také Indii a na Srí Lance. V současné době žije v Evropě pouze jediný druh, chameleon obecný, který je rozšířený kolem celého Středozemního moře v jižním Španělsku.
Domovem pro chameleony jsou nejrůznější oblasti: pouště a polopouště, savany, nížinné i horské deštné lesy, alpínské louky až do nadmořských výšek 4500 m. Většina druhů žije na stromech a vysokých keřích, ale některé druhy jsou restrické.
Oko chameleona svou stavbou je považováno za nejdokonalejší v celé živočišné říši. Oči samotné jsou na bocích hlavy ukryty v polokulovitých víčkách, která jsou vypouklá. Oko a víčko jsou srostlé, to spolu se silnými očními svaly způsobuje enormní pohyblivost oka. Chameleon může své okolí sledovat v širokém rozsahu, vertikálně může otáčet očima o 90° a horizontálně o 180°. Za hřbetem se však nachází mrtvý bod, kam chameleon nedohlédne. Pohybuje každým okem nezávisle na sobě a obrazy se neslučují (nesyntetizují) dohromady v jeden, ale mozek je vyhodnocuje každý zvlášť. Při hledání potravy chameleon kouká každým okem zvlášť a teprve když chce na objekt vystřelit jazykem, zamíří na něj oběma očima. Pro některé druhy není problém vidět potravu vzdálenou až 1000 m. Zajímavá vlastnost oka je, že aniž by chameleon pohnul tělem, dokáže se na daný objekt dívat z několika různých úhlů. Dá se to vysvětlit tak, že vidí dva cvrčky v zákrytu za sebou a malým pohybem oka je najednou vidí z pohledu, kdy cvrčci jsou vedle sebe. K tomuto jevu dochází posunem tzv. uzlového bodu, který leží mimo osu rotace. Ve spánku oko otáčí zřítelnicí dolů; v této poloze mu poskytují ochranu kostěné destičky.
Jazyk chameleona je další z jejich nepřehlédnutelných znaků. V klidovém stadiu je dutý a uložený v hltanu a v okamžiku, kdy je spatřena kořist, se naplní tekutinou. Jazyk chameleon vystřeluje na kořist kontrakcí kruhového svalstva v řapíku jazyka a stahy svalu, který spojuje jazylku s hrudním košem. Na jeho konci je rozšířený a nachází se tam sliznice s lepkavým adhézním sekretem zajišťující jeho lepkavost, která pomáhá při uchopení kořisti. Některé africké druhy tuto sliznici nemají, ale je to nahrazeno malým chápavým prstíkem, které též pomáhá uchopit kořist. Proces vystřelení, uchopení kořisti a zpětného zatažení zpět do úst je velice rychlý, proto většina potravy je proti tomuto způsobu lovení úplně bezbranná. Jazyk často přesahuje délku celého těla samotného chamaleona.
Ocas chameleona je přibližně stejně dlouhý (u některých druhů někdy i delší) jako tělo, u těla kulatého průřezu, pak je průřez elipsovitý, ze stran je stlačen a na vrcholu je zahrocený. Ocas je chápavý a při šplhání slouží jako pátá končetina. Když je ocas utrhnut nebo useknut, není schopen regenerace. Při šplhání po stromech slouží jako dodatečná pátá končetina a v klidu nebo ve spánku je spirálovitě stočený.
[editovat] Zabarvení a chování
Zabarvení a chování chameleonů se sebou úzce souvisí. Jednak podle zbarvení těla můžeme poznat, jak se chameleon cítí nebo jakou má náladu, a jednak to slouží i k domluvě mezi samotnými chameleony (např. si zbarvením dávají najevo svou přítomnost, aniž by se museli hýbat) a namlouvání (pomocí zbarvení se zajišťují, že se nespáří s jiným druhem). Samotná změna barvy netrvá dlouho, stačí na to 3 sekundy. Zabarvení nezáleží ale pouze na náladě a prostředí, ale také na stavu, teplotě, intenzitě a spektru osvětlení, denní době, ročním období, atd. Barvy jsou mimořádně pestré, avšak není pravda, že se chameleoni mohou vybarvit do jakékoliv barvy – každý druh má svou omezenou paletu barev. U většiny druhů převládají všechny možné odstíny zelené, hnědé a černé barvy. Některým druhům nedělá problém se vybarvit i do žluté, oranžové, modré a fialové barvy. Změnu barvy pokožky vyvolávají tzv. chromatocyty umístěné ve třech vrstvách v podkožní tkáni – první vrstva je tvořena žlutými a červenými buňkami, druhá vrstva modrými a bílými a třetí vrstva černými buňkami. Tyto buňky mají výběžky, které se rozšiřují nebo mění svoji velikost a přibližují se nebo oddalují od pokožky, která je průhledná, a proto jsou přes ni tyto barevné buňky vidět.
Když je chameleon naštvaný, tak se nafukuje, aby okolí ukázal, že je velký a vybarví se do nejtmavších odstínů zelené, hnědé a černé barvy.
Když chameleon spí, tak jeho tělo je naprosto uvolněné a vybarví se do nejsvětlejšího odstínu zelené barvy, jaké je schopen. Při vyhřívání se na slunci se zpravidla vybarvuje do hnědých odstínů, jelikož hnědá přijímá daleko lépe teplo než zelená barva. Při namlouvání se sameček před samičkou „naparuje“ svým krásným zbarvením a vybarvuje se do všech barev, kterých je schopen, aby samičku uchvátil.
Končetiny jsou uzpůsobeny životu na větvích a keřích takovým způsobem, že mají prsty srostlé v jakési kleštičky. To jim zaručuje pevné obejmutí větvičky a potřebnou stabilitu těla při lovu. Na noze mají srostlé vždy tři prsty a dva prsty až po předposlední článek. Na předních končetinách jsou na vnější straně dva prsty a na vnitřní straně tři. Na zadních nohou je to naopak. To umožňuje chameleonovi stejné rozložení sil při uchycení se. Končetiny jsou celkově dlouhé, štíhlé, ale silné, a enormně pohyblivé v ramenním a kyčelním kloubu - to jim také pomáhá při pohybu ve větvích stromů.
Při namlouvání se chameleon chová jako ke každému jinému chameleonovi, kterého potká – odstrašuje ho. Když po nějaké době zjistí, že se jedná o samičku, změní svoje chování o sto procent. Začne se vybarvovat a ukazovat svoji krásnou kresbu a trhavými pohyby se pomalu přibližuje k samičce. U druhu Chameleo Jacksonii toto namlouvání bývá doplněno koulením očí. Když se samička nevybarví do tmavých barev, čímž dává najevo neschopnost se pářit nebo nezájem, tak ji sameček skoro celý den všude doprovází, přičemž se sem tam pokusí o kopulaci. Kopulace samotná trvá tak 10 – 30 min a po skončení se prudce zvedá samičina agresivita, což vede k rychlému vzdálení se samečka.
.
Chameleon jemenský
Chameleon jemenský
Česky : |
Chameleon jemenský |
Latinsky : |
Chamaeleo calyptratus |
Anglicky : |
Veiled Chameleon |
Popsal : |
Duméril and Duméril, 1851 |
Délka : |
Dorůstá až 65 cm, přičemž samec je větší než samice s maximální délkou 45 cm. |
Teplota prostředí : |
28 - 31 °C přes den, 20 - 24 °C v noci |
Výskyt : |
yskytuje se na jihozápadním cípu Arabského poloostrova v Jemenu a jihozápadní části Saúdské Arábie. Obývá vlhké pobřežní nížiny, horská úbočí a náhorní plošiny ve větvích akácií, na kukuřici a keřích. Aktivní je během dne a na noc vylézá na nejvyšší větve stromů. |
|
|
Potrava : |
Živí se hmyzem. Dává přednost mouchám a cvrčkům. Chameleon jemenský nepohrdne ani rostlinnou potravou v podobě salátu či ovoce. |
Popis : |
Chameleon jemenský má charakteristicky vysokou lebeční přilbu, která je značně nižší u samic. U samců jsou patrné ostruhy na zadních končetinách. Tělo má ze stran extrémě stlačené. Zbarvení je různorodé, většinou tvořené zelenými a žlutými pruhy. Rozlišujeme dva poddruhy. Samci jižní rasy (Chamaeleo calyptratus calyptratus) mají vyšší přilbu než severní poddruh (Ch. calyptratus calcarifer). |
Rozmnožování : |
Chameleon jemenský dosahuje pohlavní zralosti ve věku 6 – 7 měsíců. Po zhruba 30 – 40 dnech březosti snáší samice 27 – 80 vajec do 10 – 30 cm hluboké jamky, kterou ihned po té zahrabe. Mláďata chameleona jemenského se líhnou za 150 – 220 dní a jsou schopna sama brzy přijímat potravu. |
Chov : |
Přes den udržujeme chameleonovi jemenskému teplotu terária mezi 28 a 31 °C a na noc snížíme na 20 – 24 °C. Vzhledem k silné teritoriálnosti a vysoké agresivity se nedoporučuje dávat do jednoho terária více jak jednoho samce. |
