Vítejte na stránce zviratka001.websnadno.cz v sekci morčata

Úpravu tohoto bloku zahájíte dvojklikem...

                                                            morče

Morče je hlodavec.Doma ho chováme pro radost a zábavu.Morče bývá většinou zavalité a chybí mu ocásek.Morče pochází s Jižní Ameriky,kde je indiáni chovali už před dvěma tisíci lety jako domácí zvíře.A takto žije v mnoha lidských příbytcích i dodnes.Morče je nenáročné zvířátko.Chováme ho většinou v teráriu,(nebo v kleci)což je vlastně něco jako akvárium bez vody.Krmíme ho zrním trávou,ale rádo si pochutnává i na nejrůznější zelenině.Potřebuje také misku s čerstvou vodou.Nechá se chovat  hladit a bívá oblíbeným mazlíčkem dětí. Historie

Morče domácí

Morče domácí (Cavia aperea porcellus) pochází z divokého morčete (Cavia aperea). Již dávno předtím, než dobyli Jižní Ameriku Španělé, chovali morčata pro maso a kožešinu Inkové v oblasti dnešního Peru a Chile. Často se chovala také jako mazlíčci pro děti. Svědectvím této skutečnosti jsou mumifikovaná morčata nalezená ve vykopávkách inckých sídlišť. Již tehdy se vyskytovaly mnohé barevné rázy. Avšak výzkumy naznačují, že černá morčata byla (nejspíše z pověrčivosti) hned po narození usmrcována. V 15. století zmiňuje své první setkání s ochočenými morčaty u jihoamerických indiánů Kryštof Kolumbus a v 16. století tato zvířata popsal v knize o přírodě této oblasti biolog Conrad Bessner^[2].

Morčata byla dovezena do Evropy kolem 16.století^[3] a jako domácí mazlíčci se začala chovat na počátku 18. století, a to hlavně v Anglii. Zpočátku si je mohli dovolit jen bohatí lidé. V Anglii byly také v 19. století pořádány i první morčecí výstavy. Po druhé světové válce přišla vlna obliby morčat, která trvá dodnes.

V dnešní době existuje mnoho různých plemen morčat, lišících se barvou, délkou či strukturou srsti, barvou očí a cenou.

[editovat] Chov morčat

Stejně jako při chovu jiných domácích mazlíčků je potřeba zajistit zvířeti vhodné podmínky a věnovat mu dostatek času. Morčata jsou zvířata společenská, zvláště samice je proto možné chovat ve skupině. Chovat dva nebo více samečků se většinou nedoporučuje, neboť se často kolem půl roku věku začínají prát, a to i když spolu žijí od narození. Ale přesto jsou případy, a není jich málo, kdy se samečci neperou.

Vhodné obydlí pro jedno morče je klec o ploše minimálně 60×35 cm a výšce 35-40 cm. Ta by měla být umístěna ve světlém nepřetopeném pokoji. Je třeba dbát na to, aby v pokoji nebyl průvan a pokud možno ani zdroje hluku, jako např. televize, ovšem u většiny chovatelů tento faktor nezpůsobuje žádné komplikace.

Je několik možností, jak morče ubytovat:

• Klec - asi nejčastější používané obydlí pro morčata. Dá se koupit v každém zverimexu, momentálně je již i na trhu velká nabídka co do barev a velikostí. Mezi výhody patří snadná přenosnost, vzdušnost a jednoduché čištění, mezi nevýhody cena, nebezpečí průvanu (pro morčata je průvan velmi nebezpečný), možnost broušení zubů o kovové mříže klece a také vyhazování podestýlky z klece.
• Plastbox - dosti podobný kleci, ale místo mříže je vršek plastový průhledný poklop. Díky tomu na morče netáhne a nevypadává ven podestýlka, ale zase je v plastboxu trosku horší ventilace(mřížka je jen zvrchu) a tak se musí častěji čistit, aby v něm nebyla příliš velká vlhkost.
• Akvárium - podobné výhody a nevýhody jako plastbox, navíc ale v něm bývá problém s upevněním napaječky a také čištění je těžší. Pokud není akvárium vloženo do nějaké bedny ap., je také menší soukromí pro chované jedince.
• Doma nebo na zakázku vyrobená ubikace - často využívané chovateli, ubytování obvykle vypadá jako skříň z lamina s šuplíky z plexi nebo skla, někdy jen se sklem vysokým 25-30 cm v přední stěně. Jednotlivé ubikace se lehce čistí, s morčaty se jednoduše manipuluje (proto se i lépe ochočují) a přitom nejsou vystavena průvanu. Také toto ubytování skýtá možnost variací a lze jej vhodně zakomponovat do vybavení bytu. Mezi nevýhody ovšem patří váha, díky čemuž se s celou sestavou špatně manipuluje, toto se ale dá částečně vyřešit např. kolečky.
• Venkovní výběh- v létě nebo i po celý rok,oplocený kousek travnatého plácku.Morčata jsou tak stále na čerstvém vzduchu.Je ale třeba dávat pozor na kočky,dravce a přehřátí od slunce.

Jako podestýlku je vhodné použít hobliny (piliny jsou příliš jemné, dráždí oči a vnikají do nozder; sláma může způsobit poranění očí, které jsou u morčat přirozeně vystouplé). Seno je vhodné podávat jako potravu pokud možno každý den, nikoli však jako podestýlku, protože nasákne močí a velmi rychle začne zapáchat. Morčata si v seně také ráda budují hnízda. Dalšími možnostmi jsou například kočkolity nebo dřevěné/konopné pelety. U konopných pelet je ale možný výskyt parazitů, ti se však dají lehce odstranit vystříkáním nějakým přípravkem (např. Arpalit).Je také vhodná kukuřičná drť, která moč vsákne do sebe a zabraňuje tak zápachu.

• Je potřeba kontrolovat, zda u morčat dochází k dostatečnému obrušování zubů a nepřerůstají-li mu drápky. V případě že ano, je potřeba pravidelně zastřihávat. V případě, že si na tuto činnost netroufne sám chovatel, je nutné navštívit zvěrolékaře.

[editovat] Potrava

Skinny morče

Jeho potrava by měla být pestrá (hlavně v domácích podmínkách). Vhodné je krmit morče pravidelně každý den ve stejnou dobu. Obvykle se krmí dvakrát denně.

• Zelenina a ovoce jsou jedny ze základních složek potravy. Každý den by mělo morče kousek čerstvé zeleniny/ovoce dostat. Čerstvá potrava nesmí být podávaná příliš studená. Morčeti můžete nabídnout téměř jakýkoli druh zeleniny či ovoce (Např.: mrkev, paprika, jablko, hruška, kedlubna, různé zeleninové natě, v malém množství slupky od okurka). Ovšem pozor na salátovou okurku (obsahuje příliš vody, na což není morčecí trávení zvyklé) a zelí, salát a kapusta (nadýmá a to je opět velká zátěž na morčecí trávení). Nepodávejte morčeti také brambory!
• Čerstvá tráva je další velmi důležitou složkou potravy. V teplém období by měla morčata dostávat trávu každý den,ale jen v malém množství.Způsobuje totiž nadýmání! Je pro ně důležitým zdrojem vitamínů. Trávu nesmíte podávat zapařenou a nesmí být chemicky ošetřena. Největší radost jim uděláte pampeliškovými listy či květy sedmikrásek. Samozřejmě můžete podávat i jiné druhy. Dávejte však pozor, co trháte! Ne všechny rostliny jsou pro morčata jedlé. Nesbírejte nic, co neznáte. Z jedovatých rostlin si jmenujme např. pryskyřník.
• Další důležitou složkou potravy je seno. Morče k němu musí mít přístup celý den. Velkou výhodou je, že neobsahuje tuky. Při krmení senem musí mít morče také neustálý přístup k pitné vodě.
• Tekutiny morčatům nesmí chybět. Většinou je do sebe vpraví při konzumaci čerstvé potravy, ale vždy je důležitý přístup k pitné vodě. Je dobré mít ji v napáječce, protože v misce dochází často k jejímu znečištění výkaly. Neměla by být přímo z kohoutku, ale převařená nebo odstátá. Příležitostně můžete morčeti nabídnout čaj.
• Speciální směs zrní pro morčata bývá k dostání ve zverimexu. Je namícháno tak, aby morče mělo dostatek vitamínů, které jsou pro ně nejvhodnější. Takovéto směsi také obsahují méně slunečnicových semínek (obsahují příliš mnoho tuku a může dojít až k obezitě morčete).
• Morčeti neustále dorůstají zuby. Proto je důležité dávat mu suchý chleba nebo větvičku ovocného stromu na ohlodávání.
• Nejpotřebnějším vitamínem pro morčata je vitamín C. Stejně jako člověk si jej neumí samo vyrobit a proto jej musí získávat z potravy. Často je ale nutné také vitamíny dodávat v podobě různých kapek, prášku apod. ale jen v malém množství.

[editovat] Komunikace

Morčata žila v přírodě ve velkých skupinách, jedná se o zvířata se silně vyvinutým socialním smyslem. Morčata ovládají pestrou škálu zvuků a jiných prostředků k vyjádření svých pocitů.

• Kvíkání - morče vyžaduje pozornost, má na něco chuť; kvíkají také mláďata, dožadující se své matky ^[4]
• Bublání - vyjadřuje spokojenost, klid^[4]; "bublají" i samice v říji
• Cvakání zubů - značí hrozbu, strach, vztek^[4]
• Zpívání - jedná se o ojedinělou záležitost, přesně se neví, co zpívání vyjadřuje, existují domněnky např. signál stresové situace, sociální tlak

Uši morčete dokáží vnímat ultrazvuk až k hranici 100 kHz.

[editovat] Čistokrevná morčata

V mnoha státech jsou zřízené kluby morčat s rodokmenem, které se řídí určitými standardy. Česká republika není výjimkou. Pořádá mnoho výstav, které je možno navštívit. Informace a termíny výstav naleznete na stránkách klubu.
Abyste mohli odchovávat morčata s průkazem původu (PP), musíte se nejdříve stát členy Českého svazu chovatelů u libovolné základní organizace (např. v místě bydliště či chovatelů morčat), zaregistrovat si vlastní chovatelskou stanici (CHS).
Vystavovaná morčata se dělí do tří standardů - A, B, C. Morče lze registrovat od 500 g a výš, na věku nezáleží. Mělo by ovšem mít vyvinuté všechny znaky svého plemene. Vystavovat můžete v kategorii baby, junior nebo dospělých.
Průkaz původu se vystavuje jedincům, kteří odpovídají standardu svého plemene. Poté se absolvuje registrace, čili uchovnění. Mláďatům se vystavuje tento průkaz pokud mají alespoň jednoho z rodičů registrovaného.

[editovat] Plemena morčat

Následující tabulka ukazuje dělení morčat podle barvy a struktury srsti. Zahrnuje pouze uznané formy. Lze se tedy setkat i s jinými typy morčat.

Saténové morče
Toto morče bylo vyšlechtěno v USA. Jeho srst má saténový lesk, je jemnější než u normálních hladkosrstých morčat a má také méně podsady. Charakteristický je výrazný lesk (vyžaduje se až ke kořínkům). Vyskytuje se v nejrůznějších barvách (nejčastěji v červené, zlaté, krémové, bílé a aguti). Mnoho barev zatím nebylo uznáno.
U saténových morčat se bohužel vyskytuje osteodystrofie (není to však pravidlem, jedná se spíše o výjimečné případy). Je to choroba spočívající v poruše metabolismu vápníku. Dochází k vyplavování vápníku z kostí a nahrazení kostní hmoty měkkou vazivovou tkání. Měkké kosti pak působí morčeti bolest při přijímání potravy a při pohybu. Diagnózu lze určit jednoznačně pouze rentgenovým snímkem lebky a dlouhých kostí. Tato nemoc je neléčitelná.
Základní příznaky osteodystrofie:

• Problémy s pohybem
• Problémy s příjmem potravy
• Postupný úbytek váhy

[editovat] Morče jako laboratorní zvíře

Morče domácí se řadí podle vyhlášky č. 207/2004 Sb. mezi obvyklé druhy laboratorních zvířat. Používá se k laboratorním pokusům ve farmakologii, mikrobiologii, imunologii, parazitologii a dalších biotechnologických oborech. Chov v laboratorních podmínkách jakož i veškeré pokusy na morčatech musí být v souladu se zákonem č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona 77/2004 Sb., dále pak vyhlášky č. 207/2004 Sb a dalších souvisejících předpisů. Ve zmiňované vyhlášce je stanoveny limity pro minimální chovnou plochu pro jedno zvíře během pokusu i mimo něj, chovnou plochu pro matku s mláďaty, limity pro teplotu a vlhkost, limity pro navykací fázi před samotným experimentem.

[editovat] Externí odkazy 

Morče domácí je domestikovaná forma jihoamerického hlodavce morčete divokého. V současnosti patří mezi oblíbené domácí mazlíčky.

Historie

Morče domácí

Již dávno předtím, než dobyli Jižní Ameriku Španělé, chovali morčata pro maso a kožešinu Inkové v oblasti dnešního Peru a Chile. Svědectvím této skutečnosti jsou mumifikovaná morčata nalezená ve vykopávkách inckých sídlišť. V 15. století zmiňuje své první setkání s ochočenými morčaty u jihoamerických indiánů Kryštof Kolumbus a v 16. století tato zvířata popsal v knize o přírodě této oblasti biolog Conrad Bessner.

Morčata byla přivezena do Evropy, ale jako domácí mazlíčci se začali chovat až v 19. století, a to hlavně v Anglii. Po druhé světové válce přišla vlna obliby morčat, která trvá dodnes.

V dnešní době existuje mnoho různých plemen morčat, lišících se barvou, délkou i strukturou srsti.

Chov morčat

Stejně jako při chovu jiných domácích mazlíčků je potřeba zajistit zvířeti vhodné podmínky a věnovat mu dostatek času. Morčata jsou zvířata společenská, zvláště samice je proto možné chovat ve skupině. Chovat dva nebo více samečků se většinou nedoporučuje, neboť se často kolem půl roku věku začínají prát, a to i když spolu žijí od narození. Existují ovšem i výjimky, kdy se samečci neperou.

Vhodné obydlí pro jedno morče je klec o ploše minimalne 60×35 cm a výšce 35-40 cm.Ta by měla být umístěna ve světlém nepřetopeném pokoji. Je třeba dbát na to, aby v pokoji nebyl průvan a pokud možno ani zdroje hluku, jako např. televize.

Je několik možností, jak morče ubytovat:

1. Klec - asi nejčastější používané obydlí pro morčátka. Dá se koupit v každém zverimexu, momentálně je již i na trhu velká nabídka co do barev a velikostí. Mezi výhody patří snadná přenosnost, vzdušnost a jednoduché čištění, mezi nevýhody cena,nebezpečí průvanu (pro morčata je průvan velmi nebezpečný) a také vyhazování podestýlky z klece.
2. Plastbox-dosti podobný kleci, ale místo mříže je vršek plastový průhledný poklop. Díky tomu na morčátko netáhne a nevypadává ven podestýlka, ale zase je v plastboxu trosku horší ventilace(mřížka je jen zvrchu) a tak se musí častěji čistit, aby v něm nebyla příliš velká vlhkost.
3. Akvarium-podobné výhody a nevýhody jako plastbox, navíc ale v něm bývá problém s upevněním napaječky a také čištění je těžší.
4. Doma nebo na zakázku vyrobená ubikace - často využívané chovateli, ubytování obvykle vypadá jako skřín z lamina s šupliky z plexi nebo skla, někdy jen se sklem vysokým 25-30cm v přední stěně. Jednotlivé ubikace se lehce čistí, s morčaty se jednoduse manipuluje(proto se i lépe ochočují) a přitom nejsou vystavena průvanu. Také toto ubytování skýtá možnost variací a lze jej vhodně zakomponovat do vybavení bytu. Mezi nevýhody ovšem patří váha, díky čemuž se s celou sestavou špatně manipuluje, toto se ale dá částečně vyřešit např. kolečky.

Jako podestýlku je vhodné použít hobliny nebo seno (piliny jsou příliš jemné, dráždí oči a vnikají do nozder, sláma může způsobit poranění očí, které jsou u morčat přirozeně vystouplé). Morčata si v seně ráda budují hnízda a navíc slouží jako přirozená součást jejich stravy.

Strava

Faktická přesnost tohoto článku je zpochybněna. Relevantní diskuse je na diskusní stránce. Informace pro vkladatele šablony: Vložte prosím na diskusní stránku zdůvodnění vložení šablony.

Morče dokáže sníst tolik stravy, kolik samo váží. Jeho potrava by měla být pestrá (hlavně v domácích podmínkách). Vhodné je krmit morče pravidelně. Morčata mají ráda zeleninu (např. rajčata, zelí, salát, mrkev, ředkvičky), nepohrdne ani čerstvou trávou nebo zrním či tvrdým chlebem (na obrušování zubů). Jako vhodný doplněk stravy morčat se prodávají různé granulované výrobky, které obsahují potřebné vitamíny, minerály apod., které by měly zajistit morčeti zdravý a delší život. Nejvhodnější tekutinou pro morčata je voda. Pokud morče nedostává vitamín C v zelenině, měl by se mu vitamin C přidávat do stravy nebo do vody, protože morče si vitamin C nedokáže samo tvořit.

Komunikace

Morčata žila v přírodě ve velkých skupinách, jedná se o zvířata se silně vyvinutým socialním smyslem, což je také důvod, proč jsou mnohem vděčnější domácí mažlíčci, než samotářští křečci. Morčata ovládají pestrou škálu zvuků a jiných prostředků k vyjádření svých pocitů. Kvíkání vyjadřuje vystrašenost nebo hlad; kvíkají také mláďata, dožadující se své matky. Bublavé zvuky vyjadřují spokojenost, klid; ,,bublají" i samci v říji. Cvakáním zubů vyjadřuje morče strach, vztek a/nebo hrozbu.

Čistokrevná morčata

Málokdo ví, že existují i čistokrevná morčata s rodokmenem. V mnoha státech jsou zřízené kluby morčat, které se řídí určitými standardy. Česká republika není výjimkou. Pořádá mnoho výstav, které je možno navštívit. Informace a termíny výstav naleznete na stránkách klubu. Široká škála různých druhů morčat zahrnuje jak dlouhosrsté, krátkosrsté tak i bezsrsté jedince (viz Plemena morčat)

Plemena morčat

Následující tabulka ukazuje dělení morčat podle barvy a struktury srsti. Zahrnuje pouze uznané formy. Lze se tedy setkat i s jinými typy morčat.

Morče jako laboratorní zvíře

Morče domácí se řadí podle vyhlášky č. 207/2004 Sb. mezi obvyklé druhy laboratorních zvířat. Používá se k laboratorním pokusům ve farmakologii, mikrobiologii, imunologii, parazitologii a dalších biotechnologických oborech. Chov v laboratorních podmínkách jakož i veškeré pokusy na morčatech musí být v souladu se zákonem č. 246/1192 Sb. na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona 77/2004 Sb., dále pak vyhlášky č. 207/2004 Sb a dalších souvisejících předpisů. Ve zmiňované vyhlášce je stanoveny limity pro minimální chovnou plochu pro jedno zvíře během pokusu i mimo něj, chovnou plochu pro matku s mláďaty, limity pro teplotu a vlhkost, limity pro navykací fázi před samotným experimentem. 

.etarget_250x250 .etarget {background-repeat:no-repeat;background-image:url('http://cz.search.etargetnet.com/styles1d/images/lighthcz.png') !important; }

.etarget_250x250 .etarget {background-repeat:no-repeat;background-image:url('http://cz.search.etargetnet.com/styles1d/images/lighthcz.png') !important; }

Morče divoké

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

 

Skočit na: Navigace, Hledání

Morče divoké
Morče divoké
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia) Kmen: strunatci (Chordata) Podkmen: obratlovci (Vertebrata) Třída: savci (Mammalia) Řád: hlodavci (Rodentia) Podřád: dikobrazočelistní (Histricognathi) Čeleď: morčatovití (Caviidae) Rod: morče (Cavia)
Binomické jméno
Cavia aperea

Morče divoké (Cavia aperea) je přímým předkem morčete domácího. Liší se od něj především stavbou těla.

Obsah [skrýt] 1 Původ 2 Způsob života 3 Popis 4 Morče divoké v zoo v ČR

[editovat] Původ

Žije v Jižní Americe v oblasti hor, především v travnatých a křovinatých krajích od nížin Argentiny až po vysokohorská údolí v Andách, kde vystupují až do výše 5000 metrů nad mořem. Morčata byla chována indiány už před 9 tisíci lety a v některých oblastech se dokonce ještě chová. Morčata byla chována pro maso a také jako obětní dary. Tamní obyvatelé morčata často chovali také jako mazlíčky pro děti. Chovali je v příkopech u domů nebo přímo v domech. Už tehdy byly různé barevné typy, dokonce se vyskytovaly i rozety. Černá morčata byla hned po narození zabíjena kvůli pověrčivosti.

[editovat] Způsob života

Morče je velice společenské zvíře. Žijí ve velkých skupinách. Vyhrabávají si jednoduché zemní nory nebo využívají opuštěná doupata jiných zvířat. Jsou aktivní za soumraku a v noci, což je chrání před predátory (především před dravci). Jsou to výborní skokani. Mnohdy dokážou vyskočit do výšky až 1 metru.

[editovat] Popis

Morče divoké má odlišnou stavbu těla od morčete domácího. Je delší a hubenější, díky tomu také pohyblivější. Má úzkou hlavu, což slouží ke snadnějšímu pronikání křovinami. Zbarvení je tmavohnědé až černohnědé (aguti). Kožich je poněkud tvrdší než u domácích morčat. Rozmnožování je téměř stejné. Březost trvá 62–70 dní. Mláďata se rodí již se srstí, vidí, slyší, jsou zcela vyvinutá. Už druhý nebo třetí den mohou pojídat tuhou stravu, jsou tedy brzo samostatná. Samice mláďata kojí zhruba tři týdny.

[editovat] Morče divoké v zoo v ČR

• Zoo Praha
• Zoo Plzeň
• Zoo Jihlava
•  Zoo Ohrada

Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz